Sport

Také to znáte? Celý den si plánujete, jak si odpoledne zasportujete a pak v práci či s čímkoliv jiným máte spousty starostí a vám už se cvičit nechce a o to víc jste flustrovaní? Cvičení nejspíš odkládáte o pár dní později, případně se i přes všechno donutíte, ale výkon stojí za nic. Jak tohle vyřešit? Lze to, pojďme se na to podívat.

Psychika a její tajné zbraně

   Přejete si pravidelně cvičit, dosahovat lepších výsledků, říkáte si, že se vám to všechno celkem daří a chodíte si každý týden párkrát zacvičit, máte z toho radost, ale pak přijdou opět ty dny, kdy se do fitka nebo na hřiště či na jakékoliv sportoviště zkrátka nedokopete, protože toho máte v práci nad hlavu, rodina se bez vás neobejde nebo jste zrovna neměli svůj den a tak je po náladě něco se sebou dělat. S tím klesá i motivace a odhodlání k nějaké sportovní činnosti, protože na to zkrátka není dostatek energie.

   Také to znám, není to jednoduchá situace a člověku se nechce, raději by šel dělat něco jiného nebo se zavřel před světem, ať mu dají všichni pokoj. Jenže pokud tohle uděláme pokaždé, když stojíme před rozhodnutím, zda jít cvičit nebo zůstat doma, za chvíli z nás budou koule. Jak postupovat, když takováto situace nastane?

Myšlení, nálada a ego

   Jde především o to, že veškerou energii, kterou bychom teď potřebovali věnovat sportovnímu výkonu, věnujeme vlastním myšlenkám a problémům před kterými stojíme. Psychika a myšlenky mají mnohem větší sílu, než si myslíme. Právě proto, pokud budeme semletí okolnostmi našich životů nelze, abychom podávali slušný výkon. Pokud chceme něčeho dosáhnout, nejen ve sportu, naše mysl by měla být pod kontrolou. Myšlenky by nikdy neměly ovládat nás, naopak my bychom si měli zvládnout vychovat takové myšlení, které je prospěšné pro nás a naše tělo.

   Jistě každý známe tu situaci, kdy chceme vyzkoušet nový druh sportu, zvednou těžší závaží v posilovně, zaběhnout rychleji trasu nebo jít hrát vytoužené kolektivní sporty, když už stojíme před rozhodnutím, něco v nás nám našeptává: „Ty to nedáš, to nezvládneš. Nechoď tam, to je úplně zbytečné, bude to stát za nic, akorát se ztrapníš. “apod. Ano to se právě ozvalo naše ego, náš našeptávač, který nás často odvádí od toho, co si přejeme dělat, zrazuje nás z naší cesty.

   V této situaci je zapotřebí hlubší práce na nás samotných a být s egem kamarád, vysvětlit mu, že tu moc nad námi nemá, že pouze, když my ho budeme potřebovat, zavoláme ho na pomoc. Není to ze dne na den, ale dá se vše natrénovat. Důležité je poslouchat naší intuici a srdce.

Nastavení cílů a práce na sobě

   Pokud pravidelně vykonáváme nějaký sport a máme jasné tréninkové a odpočinkové dny, jen málokdy se stane, že bychom se na trénink vykašlali a raději vykonávali gaučink. Neznamená to však, že se nás situace negativního myšlení netýká. V takovém případě pravděpodobně nelze dosáhnout výkonu, jakého bychom si přáli. Jak tedy postupovat, abychom se posunuli zase o pomyslný schod výše a blíž k našemu cíli?

   Dle mého názoru je důležité najít si čas a prostor sami na sebe a na chvíli se zastavit. Pokud jsme v jenom kole a často říkáme, že na to a ono nemáme čas, to je právě ta chyba, kterou je potřeba řešit.

   Zastavme se, zavřeme oči a zhluboka se nadechněme a vydechněme, zkusme pozorovat pouze dech. Stačí pár minut našeho času, abychom najednou zjistili, že to lze, lze zpomalit a nechat vše plynout. Pokud nemáme trénovanou mysl, nejspíš se na nás najednou sesype kolotoč myšlenek a my budeme zase přemýšlet co udělat dřív a co ještě musíme stihnout. To je v pořádku, je přirozené, že se to děje, jen pozorujme myšlenky, ale nehodnoťme, nechme je plynout.

   Když si najdeme na tuto relaxaci čas každý den, postupně zjistíme, že se naše myšlení začíná měnit, že se cítíme více nad věci, že více dokážeme ovládat naše myšlenky a nálady, zkrátka, že nebudeme otroky vlastních výkyvů nálad. Každýmá vlastní cestu a metody, jak toho docílit, ale najít si čas sami na sebe je to nejdůležitější, pak můžeme podávat mnohem lepší výkon v jakékoliv sféře našeho života.

   Možná si právě během relaxace přijdeme na to, že je zapotřebí stanovit si cíl, protože bez cíle se nejspíš budeme často brodit kalnými vodami a nikdy se nedostaneme k naší průzračné studánce úspěchu. Proto stanovme si cíle a dejme si plán, kterého se budeme držet, spontánností v tomto případě úspěchu nedosáhneme.

   Myslím si, že pokud zvládneme, alespoň tyto dva body typu relaxace a nastavení cílů, brzy uvidíme, že jsme šťastnější, máme více energie a dokážeme si lépe určovat priority. Je spousta dalších možností, jak vylepšit vlastní psychickou stránku a plnit si tak vytoužené sportovní výkony, ale podle mě, to o čem jsem psala výše, je takový začátek cesty. Sami si pak přijdeme na další a další možnosti, které fungují a pomáhají nám samotným v cestě za dalšími úspěchy.

Přeji hodně štěstí, pokud jste dočetli, až do konce, už teď jste na skvělé cestě a já vám gratuluji.

Vaše Verča

S koučováním se v poslední době setkáváme čím dál tím častěji, je to velmi moderní metoda, která přináší neobvykle efektivní výsledky. Použít se dá kdekoliv v jakémkoliv odvětví, které nás jen napadne. Jedná se o způsob řízení, vedení lidí, ale i myšlení a koneckonců i samotného bytí.

Význam koučování

Koučování není jen nástrojem pro delegování, plánování či řešení problémů, ale jedná se o zcela nový přístup k lidem, kdy musíme potlačit nedůvěru ve schopnosti druhých, opustit staré postupy a zažité způsoby myšlení. Jedná se především o efektivní rozvíjení lidského potenciálu. Lepší než dávat příkazy, je třeba klást si otázky zaměřené především na čtyři oblasti. Tato metoda se nazývá GROW, zkratka z prvních písmen následujících slov v angličtině. Cíle (Goals), Realita (Reality), Možnosti (Options) a Volby (What).

Sebekoučování

Sebekoučink znamená, že můžeme koučovat nejen ostatní, ale i sebe samotné. Je to jednoduché a velice efektivní, ovšem je důležité vědět jak na to. Efektivnějších výsledků lze docílit, když se oprostíme od negativních myšlenek, které nás můžou ovlivňovat při řešení daných problémů.

Jak dosáhnout vysněné postavy?

Na následujícím příkladu si ukážeme, jak lze dosáhnout zajímavých odpovědí v sebekoučinku, když si například zoufáme a nejsme spokojení s vlastní postavou. Pokusme se tedy vycházet z faktu, že trpíme nadváhou a už nás nebaví, že jsme často zadýchaní a nedopneme žádné z našich starých kalhot. Cvičení v posilovně nás nebaví a se zdravou stravou také velcí kamarádi nejsme. Vážíme 100 kg při výšce 180 cm. Naší postavu tvoří převážně tuk. Nejprve je důležité stanovit si CÍL. Cíl by měl být konkrétní, měřitelný, realistický a rozložitelný v čase. Položíme si otázku: Čeho chceme dosáhnout a z jakého důvodu to chceme? Odpovědí by mohlo být. Chceme zhubnout 12 kg, protože se chceme cítit lépe. Další otázka by se měla týkat REALITY. Otázky na realitu by měly začínat nejčastěji Co, Kdy, Kde, Kdo a Kolik. Otázky Jak a Proč by měly být pokládány opatrněji, protože mohou vytvořit v člověku obranný postoj, využívají se tam, kde běžné otázky nestačí. Další otázka by mohla vypadat takto: A kdy bychom mohli zhubnout 12 kg, za jaký časový horizont? Odpověď je například, že za rok, což vlastně znamená 1 kg měsíčně. V tuto chvíli zjišťujeme, že kilogram měsíčně vlastně není takový problém, jak jsme si mysleli. Další otázka: Jakým způsobem těch 12 kg můžeme zhubnout? Odpověď je například přestat jíst nezdravé jídlo. Další otázka je co dalšího můžeme udělat, abychom zhubli? Začít cvičit je odpověď. Otázka by měla být opět typu, co dalšího bychom ještě mohli udělat, abychom zhubli, je ještě něco co bychom mohli udělat pro štíhlejší vzhled? Odpovědět bychom mohli, že omezíme pití alkoholu na minimum.  Pokud je podaná vyčerpávající odpověď na téma, jak ještě bychom mohli dosáhnout vysněné postavy, lze rozebrat jednotlivě výše uvedené odpovědi. Co nezdravého můžeme přestat jíst? Co můžeme naopak zařadit do naší stravy, co v ní chybí? Jakým způsobem můžeme začít sportovat a co za sport by nás bavilo? Kolik budeme pít alkoholu, když budeme chtít hubnout, kdy ho budeme pít, při jakých příležitostech? Odpovědi na otázky by mohly být následující: Rádi bychom začali jíst více zeleniny a ovoce a vyhýbat bychom se měli cukru, bílé mouce a zpracovaným potravinám. Co se sportu týče, rádi bychom začali běhat a cílem by mohlo být pro začátek uběhnout 5 km za 30 minut, když budu běhat třikrát týdně. A pití alkoholu bychom omezili na jeden den o víkendu a to maximálně 2 skleničky bílého vína. Na otázky, na které si sami odpovíme, se mnohem lépe pamatují, než kdyby nám toto doporučení dal někdo druhý.

Jak opravdu docílit pozitivních výsledku?

Naše odpovědi je důležité si někde poznamenat a sledovat je v průběhu doby, na kterou jsme si cíl stanovili. Je jasné, že během naší cesty za dokonalým tělem nastanou chvíle, kdy se nám nebude chtít chodit běhat, protože bude ošklivé počasí nebo nás bude bolet tělo. Proto je důležité vracet se zpátky k našim cílům a znovu si projít odpovědi a ujistit se, že opravdu chceme to, co jsme si stanovili. Cíle se mohou v čase měnit.  Na cestě nás také mohou potkat překážky, a proto bychom si měli položit i otázku, týkající se MOŽNOSTI. Co když by žádné překážky neexistovaly, co bychom v takovém případě dělali? Velmi často pak zjistíme, že situace, která nás trápí, není neřešitelná, ba naopak, příjemně nás to překvapí.

Ing. Veronika Jandová, trenérka a cvičitelka, poradce pro zdravý životní styl