Se slovem bílkoviny se v poslední době roztrhl pytel. Kdo nedrží vysokoproteinovou a nízkosacharidovou dietu jakoby nebyl, hlavně vynechejme ty přílohy a skoro žádné ovoce, to by pak byl průšvih. Také vám to něco připomíná nebo již snad takovou podobnou dietu držíte? Pojďme se podívat jak to tedy všechno doopravdy je.
Živočišné versus rostlinné
Bílkoviny dělíme samozřejmě na živočišné a rostlinné. Bílkoviny pocházející ze živočišné říše mají kompletní spektrum aminokyselin, které tělo potřebuje pro správnou funkci nervového, imunitního a pohybového systému. Rostlinné bílkoviny až na pár výjimek nemají kompletní aminokyselinové spektrum a proto volíme jejich vhodné kombinace. Kompletní spektrum aminokyselin v rostlinné říši má quinoa, konopná semínka a chlorella se spirulinou. Vhodná kombinace rostlinných bílkovin je z luštěnin, obilovin dále pak ze semínek, ořechů a klíčků. Pro průměrného člověka, který nesportuje, postačí přibližně 1g bílkovin na 1kg tělesné váhy, pro sportovní nadšence je však příjem bílkovin o něco vyšší, záleží na druhu a počtu sportovní zátěže, přibližně však kolem 1,5-2g na 1kg tělesné váhy.
Rostlinné bílkoviny
Forma rostlinných bílkovin je pro tělo mnohem lépe vstřebatelnější než bílkoviny živočišné, ty velice zatěžují tělo. Některé druhy masa se tráví klidně i dva dny. Je proto velmi vhodné živočišnou stravu obohatit o tu rostlinnou, která má navíc i vitamíny a minerály, tudíž má přidanou hodnotu, které tělo s radostí ocení a jako bonus sebou nese zásadité prostředí. Kde není překyselený organismus, nejsou civilizační choroby. Ekologická stopa rostlinných bílkovin pro životní prostředí je minimální a z etického hlediska naprosto v pořádku, oproti těm živočišným.
Živočišné bílkoviny
Tato forma bílkovin celkem dost zakyseluje tělo, proto by se to s jejich konzumací nemělo přehánět. Je pravdou, že je jednodušší dát si na talíř velký steak z libové svíčkové a víte, že máte dostatek bílkovin po cvičení a tudíž vám dobře porostou svaly, ale pro tělo věřte nebo ne je to opravdu velká zátěž. Přemíra bílkovin, ve většině případů při jejich dlouhodobé objemné konzumaci způsobuje zcela jistě rakovinu nebo přinejmenším velké problémy se zdravím. Nehledě na to, že velké množství bílkovin cca kolem 2,5 – 3g na kg tělesné hmotnosti není tělo schopno vstřebat, tudíž jsou velmi zatížené játra a ledviny, přebytek bývá vyloučen močí. Bohatě postačí maso konzumovat ob den, max. jednou denně. Další nevýhodou je velká ekologická zátěž, kterou masný průmysl vytváří.
Neznamená to však, že se musíte stát vegany. V dnešní době maso obsahuje spousty škodlivých látek, od antibiotik po toxiny ze znečištěného prostředí ve velkochovech. Nejlepší možností, pokud chcete konzumovat maso je využívat biochovy, nebo takové, o kterých víme, že nejsou velkochovem.Takováto zvířátka nepojídají vlastní výkaly, nejsou napěchována antibiotiky a hormony, aby rychleji a více rostla a většinou žijí v důstojnějším prostředí.
I když ani to nedoporučuji. Zvířata během procesu zabíjení vylučují tzv. hormon smrti, který se uvolní do celého živočicha. Možná vám to přijde jako hloupost, ale je to tak. Vy pak do sebe prostřednictvím konzumace tuto látku dostanete a ve vašem těle se vše krásně uloží. Myslíte si, že je to zdraví prospěšné? Tuto odpověď již nechám na vás samotných. Rostlinné zdroje bílkovin by zase neměly být geneticky modifikované a upravovány pesticidy, lepší jsou tedy ty bio, z farmářských trhů nebo ze zahrádky.
Komu bílkoviny nesmí chybět?
Dostatečný příjem bílkovin by si měli pohlídat nastávající maminky, děti, dospívající a senioři. Všechny tyto demografické skupiny jsou v procesu vývoje a změn organismu. Bílkovina jako základní stavební kámen pro naše svaly, šlachy a pohybový aparát, hraje významnou roli ve správné funkci lidského organismu. Nemusíte se však bát, je to snadné. Stačí zařadit více ořechů, semínek do svačin, luštěnin, obilovin do hlavních jídel a dopřát si sem tam nějaké tofu, tempeh, seitan apod.
